CT tábor 2008

Občanské sdružení Psi pro život (dále PPŽ) uspořádalo v červenci 2008 již v pořadí třetí soustředění pro zájemce o canisterapii. Novinkou v tomto roce bylo i to, že kurz byl rozdělen na tzv. začátečníky (v termínu od 4.7. do 11.7.) a pokročilé (od 11.7. do 18.7.). Prvního kurzu se účastnili ti, kteří se o canisterapii zajímají, aktivně však do zařízení nedocházejí a potřebují prověřit, zda se jako tým člověk – pes mohou a chtějí této práci věnovat. Na druhý kurz přijeli již „profesionálové“, převážně zkušení canisterapeuti, kteří využívají letní čas a svou dovolenou k dalšímu vzdělávání se a k výměně zkušeností. Program byl koncipován podobně, lišil se jen počtem praxí v ústavu a některými přednáškami.

O místě, kde soustředění proběhne, nebylo ani v tomto roce pochyb. Rekreační zařízení TJ Zora (rekreační zařízení pro nevidomé a slabozraké) v Libeři u Psár je ideálním místem pro akce tohoto typu, a to nejen z důvodu nedalekého Domova ,,Luna“. S ředitelem tohoto zařízení panem Adámkem spolupracují členky našeho sdružení již několik let a chtěly by alespoň touto formou vyjádřit dík za možnost v letních měsících navštěvovat klienty Domova se svými psy. Druhým stejně důležitým důvodem, proč soustředění probíhá právě zde, jsou podmínky, které majitelé objektu poskytují svým hostům. Neomezování psů, kteří jsou ubytováni společně se svými majiteli, jejich volný pohyb po celém areálu, oplocené cvičiště, krásná příroda a v nejposlednější řadě vynikající kuchyně, levná hospůdka a možnost příjemného posezení za dlouhých letních večerů, to vše z nás činí již stále hosty. Fotografie a podrobné informace o tomto zařízení si můžete prohlédnout na adrese http://rszora.braillnet.cz/.

Jak byl celý pobyt organizován? Vše začínalo v 7,30 na oploceném ,,cvičáku“, nacházejícím se uvnitř celého objektu. Zde probíhal výcvik zaměřený na canisterapii. Pro tuto práci byly navozovány typické situace, které však pes často v běžném životě řešit nemusí. Canisterapeutický pes nesmí reagovat na nepřirozený pohyb lidí (chůze o berlích, holi, jízda na invalidním vozíku, křik, máchání rukou…). Odložení při létajících hračkách, rychlém pohybu lidí, za nepříjemných zvuků apod. je také náročným cvikem! Každý den se zaváděly nové prvky a ty známé se upevňovaly. Míla, která tento ranní výcvik vedla, využívala k práci i přenosné překážky, které jsme s sebou letos přivezly, invalidní vozík a další pomůcky, nápaditě navozovala situace, se kterými se může canisterapeutický pes při své práci setkat.

Po výcviku zbývalo trochu času na vyvenčení psů v blízkém lesíku, pak už následovala snídaně a po krátkém oddychu začínal dopolední program. Ten tvořily přednášky členů sdružení Psi pro život a pozvaných hostů. Časově se přednášky protáhly až do oběda.

Vše zahájila Jana Drvotová, která mluvila o výběru psa pro canisterapii, o souhře pán-pes, o hrách, jež můžeme využít v práci s klienty, a o tom, jak důležité je psa po práci "zrelaxovat".
Radka Hlaváčková se snažila frekventantům přiblížit postižení zvané autismus a soustředila se hlavně na tzv. polohování, které si posluchačky i prakticky vyzkoušely.
Paní Volšická se zaměřila na seniorcanisterapii, které se věnuje se svými dvěma fenkami stafordšírského bulteriéra. Velmi poutavě vyprávěla o tom, jak zajistit bezpečnost klienta, jaké předpoklady musí mít psovod pro práci v canisterapii, jak pracovat se seniory a jak důležité je používat "civilní" povely. Také kladla důraz na celoživotní vzdělávání - semináře, publikace apod.
MUDr. Redlová (neurolog) , která pracuje v canisterapii aktivně se svým zlatým retrieverem Dantem pod o.s. PPŽ, nám přednášela o postiženích mozku - dětské mozkové obrně, roztroušené skleróze, epilepsii, Parkinsonově a Alzhaimerově nemoci. Snažila se osvětlit, s čím se musí nemocní potýkat a jak jim za účasti psa účinně pomoci. Při své přednášce se soustředila hlavně na konkrétní dotazy.
Dalším zajímavým oborem je fyzioterapie. Paní Ročárková všem osvětlila pojem ,,bazální stimulace“ . Opět byla velmi srozumitelně přednesená teorie obohacena praktickými ukázkami.
Velmi očekávaná byla i návštěva pana Desenského. Ten se posluchačům kurzu věnoval celý den. Poradil nejen s psími problémy, upozornil i na zdravotní problémy lidí.
Lenka Havlíková vyprávěla o vodících psech a životě nevidomého. Seznámila posluchače s pomůckami, které nevidomému usnadňují život: od slepecké hole po čtecí zařízení v počítači... Vysvětlila, za jakých podmínek může nevidomý získat vodícího psa, kam tento pes smí, či nesmí. Jak můžeme nevidomému pomoci, pokud se ztratil, jak probíhá výchova a výcvik těchto psů.
Poruchy autistického spektra nám přiblížila ve své prezentaci paní Šafránková, která vycházela hlavně ze své osobní praxe. Povídání doplnil videozáznam, který dokumentoval pokroky jednotlivých klientů v průběhu delšího časového úseku, například u jedné klientky až šesti let. Nápadité pomůcky pro práci s klienty, které jsou vytvářeny celým týmem, nás velmi inspirovaly. Profesionalita skloubená s laskavostí a trpělivostí zasáhla snad všechny posluchače.
Dalším profesionálem byla paní Bajtlerová, která na obou kurzech přednášela o využití canisterapie v logopedii.
Problematiku a výcvik asistenčních psů na druhém kurzu osvětlila Míla Beranová. Dotkla se nejen metodiky výcviku těchto psů, výběru vhodných jedinců, ale i problémů v zákonodárství ČR, se kterými se cvičitelé těchto psích pomocníků potýkají.
Velmi zdařilé dopoledne připravila i paní Šímečková. Pod názvem Alternativní metody výcviku se skrýval výcvik pomocí clickeru. Dlouholeté zkušenosti a absolvování zahraničních kurzů a zkoušek umožnily této mladé dámě zviklat veškeré představy o tradičním výcviku psů. Praktická ukázka výcviku s náhodně vybraným štěnětem nám vyrazila dech. Zkušenosti paní Šimečkové chceme využit i v září na výcvikovém víkendu v Praze, kam nám přijede znovu poradit ,,jak na to“.

Po obědě a oddychu se v této činnosti pokračovalo, nebo probíhala praxe v nedalekém ústavu pro postiženou mládež v Psárech. Účastnice získávaly cenné poznatky o chování klientů, svých psů a také poznávaly své bariéry v komunikaci s postiženými lidmi. Práce se konala za dohledu instruktorek Radky, Jany a Míly, které sledovaly komunikaci frekventantek s klienty a chování psů. Večer od 19,30 probíhal výcvik poslušnosti, který vedla Zdenka.

V polovině kurzu bylo nutné setřást únavu a nabrat nové síly. Toto zajistil dobrovolný celodenní výlet. Někteří účastníci strávili tento odpočinkový den po svém: četbou, spánkem, procházkou…. Ti, kteří do Jílového vyrazili po svých, určitě nelitovali. Ač nás zastihl déšť, v lese jsme pořádali hon na volně pobíhající slepice (mimochodem naše smečka žádnou neulovila), děti nás celou cestu bavily svým štěbetáním a nohy nakonec bolely, moc jsme si to užili a po návratu jsme byli sice fyzicky zmoženi, ale duševně odpočati a osvěženi.

Na konci kurzu byl předán účastníkům, kteří obstáli nejen při závěrečné prezentaci, ale hlavně zvládali během celého kurzu zátěžovou situaci v ústavu a přistupovali aktivně a tvůrčím způsobem k praxi, certifikát o absolvování kurzu. Každému účastníkovi bylo individuálně doporučeno, jakým směrem by se jeho další práce v canisterapii měla ubírat.

Přednášky, praxi i každodenní život připomene účastníkům Sborník, který obdrží do konce prázdnin poštou.

Třetí ročník canisterapeutického soustředění pořádaného o.s. Psi pro život je za námi. Celý organizační tým již začíná připravovat ročník příští. Termín je stanoven na první prázdninový týden roku 2009. Místo? Opět TJ Zora u Psár. A co pro vás připravujeme nového? Od 19.7. 2009 v krásném prostředí Šumavy turisticko – výcvikový tábor pro lidi a psy.