Herlíkovice 21. 5. a 30. 5.
Naše druhá a třetí akce se uskutečnily v Herlíkovicích na pozvání Mgr. Jany Vachulové ze "Střediska rané péče" ve dnech 21.5. a 30.5. 2003.
Ze setkání jsme měly mírné obavy, protože jsme měly pouze malé zkušenosti se slabozrakými a nevidomými klienty. Nejdříve jsme rodičům sdělily, o čem vlastně canisterapie je a co od ní mohou očekávat. Počáteční nervozitu prolomil velký zájem rodičů, kteří nám pokládali různé dotazy z oblasti samotné canisterapie, chovu a výcviku psů.
Po té jsme přistoupily k praktickým ukázkám.Zaměřily jsme se na polohování se psy, protože zde byly převážně děti s kombinovanými vadami, čehož hned využil Bak a ujal se své úlohy "hlavního polohovače". Bill a Deny se věnovali venku pohyblivějším dětem, které si vyzkoušely, jak jsou psi ovladatelní, vodily je na vodítku, házely jim míčky, které oba pejsci za odměnu ochotně přinášeli.
Zatímco se Denymu do polohování příliš nechtělo a tak zůstal u her, Bill se po chvíli přidal k Bakovi, takže si mohlo relaxaci se psem užívat více dětí. Zlatým hřebem odpoledne byl chlapeček, který se polohováním s Billem rozdováděl k velké radosti všech přítomných, největší jeho rodičů. Nakonec se nechal přemluvit i Deny, takže jsme předvedli ležení s více psy, kdy dítě mělo Denyho pod hlavou a Baka pod nožičkami.
Děti byly milé a na psy reagovaly velmi kladně a protože i jejich rodiče byli příjemní a vstřícní lidé, odjížděly jsme sice unavené, ale s pocitem, že tato nelehká práce má smysl.